Na jakou jít školu, abychom získali nejlepší práci?

Na jakou jít školu, abychom získali nejlepší práci?

Jako rodičům nám samozřejmě často záleží na tom, jaké zaměstnání bude mít náš potomek. To, z čeho si bude moci vybírat, často záleží na tom, na jakou chodil školu a jaké má vzdělání. V tomto ohledu nechce řada rodičů nic podcenit a tak samozřejmě srovnávají možnosti, jaké dnes existují. A jelikož členky naší redakce mají děti a chtějí pro ně to nejlepší, vrhli jsme se na zpracování tohoto tématu. Velmi přínosné jsou v něm služby společnosti Quacquarelli Symonds, která každoročně sestavuje žebříček těch nejvýznamnějších škol na celém světě. Pojďme zjistit, jaké to jsou.

Které patří mezi TOP 3

Začneme hned těmi třemi nejlepšími, jelikož pokud je absolvujeme, je jistota velmi dobré práce téměř samozřejmá. A pokud máte tip na první místo, je vysoce pravděpodobné, že se nemýlíte. Tou školou, která patří mezi nejlepší na světě, je britská univerzita Cambridge. I na druhém místě se však nachází škola z Velké Británie a jak mnozí jistě tuší, je to také největší konkurent té první. A tak nebudeme dále zdržovat a ihned řekneme, že se jedná o univerzitu Harvard. Trojici nejlepších neuzavírá žádná evropská škola, jelikož vydat se je třeba až do Spojených států amerických, kde má sídlo Massachusetts Institute of Technology.

Pokud bychom si ale chtěli daný žebříček přece jenom doplnit několika možnostmi, které se nacházejí poblíž naší země a jsou tak velmi dostupné, je to určitě ETH Zürich. Samozřejmě vysoké příčky získalo i několik dalších evropských škol.

Jak jsou na tom tuzemské vysoké školy?

V porovnání se světovými měřítky musíme říci, že příliš dobře ne. Přesto ale můžeme být rádi, že alespoň jednoho zástupce v daném žebříčku máme. Je to škola u nás pravděpodobně nejprestižnější, a to Univerzita Karlova v Praze. Ta se umístila za hranicí 250. místa, což sice není ideální, ale na druhou stranu je třeba brát to, že se jedná o porovnání v rámci celosvětového měřítka a jednoho konkrétního žebříčku. Jsou totiž i další, kde se umístění konkrétních škol může lišit. Jedním z nich je třeba i Times Higher Education a tam Karlova univerzita obsadila místo až ve třetí stovce. Podobně jako v prvním případě se však umístila i v žebříčku, který nese název ARWU.

Nezapomeňme na tuzemský pohled

Mezinárodní srovnání je tedy jasné a tak se můžeme vydat na konkrétní tuzemské srovnání. Ideálně podle konkrétního oboru. Mezi vyhledávaný dnes patří informatika. Pokud toužíte studovat právě v této oblasti, potom je vhodné navštívit ČVUT. Zklamáni ale nebudete ani v Liberci, jelikož tamní Technická univerzita vám je schopna zajistit řadu zahraničních výjezdů. Druhým zajímavým oborem, který má v našich zemích vysoké možnosti uplatnění, je strojírenství. Zde kupodivu nedominuje Praha, jak si mnozí myslí, ale je to město Brno a tamní Vysoké učení technické.

Ani humanitní obory ale nemusejí být nezajímavé. Psychologii je ideální studovat na Masarykově univerzitě, konkrétně Fakultě sociálních studií. V rámci sociologie zase vede již zmíněná Univerzita Karlova.

Jakými způsoby se můžeme vzdělávat doma?

Jakými způsoby se můžeme vzdělávat doma?

Jelikož jsme tým žen, které mají děti a které tedy byly také na mateřské, uvažovali jsme nad tím, jak by se dal daný čas využít k našemu sebevzdělávání. Samozřejmě výsledkem toho bylo, že ideální je studovat jazyky. Už jsme se ale nijak neshodli na tom, která metoda by byla ta nejlepší. Posouzení tedy necháme na vás. Přinášíme vám tři takové, které však považujeme za ty nejlepší, které dnes existují, pokud chcete využívat pouze váš čas a nechcete být na nikom a na ničem závislí.

Standardní samostudium

Tato metoda je dnes samozřejmě tou, která logicky patří mezi tu nejvyhledávanější. Důvod toho je jasný, a to hlavně takový, že si svůj čas organizujeme čistě podle svého. V tomto ohledu tak stačí mít dostatek učebnic a dalších studijních materiálů, které budeme pravidelně využívat. V rámci toho už si stačí vyčlenit čas, kdy se budeme danému studijnímu úkonu věnovat.

Výhodou je samozřejmě to, že nás nikdo netlačí. Je tak zcela na nás, kdy se budeme učit, nebo jak dlouho se budeme učit. Nevýhody však tato možnost určitě má. Patří mezi ně hlavně slabá vůle, a to v případě, kdy se nám zkrátka nechce. Nikdo nás totiž do učení nenutí. Další nevýhodou, nad kterou jsme přemýšleli, je i ta, že můžeme hned na samotném úvodu získat několik špatných návyků – třeba v rámci výslovnosti. Proto si myslíme, že je tato metoda vhodná až, když máme určité základy.

Dnes velmi propagovaný e-learning

Druhá metoda se lehce dotýká té první, pouze s tím rozdílem, že studujeme online, prostřednictvím počítačů, nebo také tabletů. Zde sice můžeme postupovat sami, ale mnohem častější jsou různé online kurzy. V rámci nich máme třeba týden na to, abychom si prošly konkrétní látku, zpracovali několik úkolů a třeba také napsali test, který ukazuje to, zda jsme ji opravdu zvládly. Ačkoliv tedy nejsme v přímém kontaktu s lektorem, jsme o něco více motivováni. Dnes navíc může vše fungovat zcela automaticky, a to tak, že dané testy vyhodnotí automatický systém. Nevýhodou poté může být to, že jsme omezováni určitým časovým limitem, do kdy musíme danou látku zvládnout. Přesto ale není nijak šibeniční.

Kurzy vedené na dálku

Poslední možnost má nejblíže ke klasickému kurzu. A to proto, že sledujeme lektora třeba prostřednictvím video streamu. Zároveň se ho můžeme prostřednictvím mikrofonu na cokoliv zeptat, nebo si cokoliv ověřit. Výhodou jsou samozřejmě hlavně jeho zkušenosti a to, že nám může velmi pomoci v začátcích. Na druhou stranu můžeme být omezováni tím, že danou výuku musíme podstoupit v předem daný čas. Sice z domova, ale přesto to může narušit naše plány. Alternativou však bývá to, že dané přednášky jsou archivovány a tak pokud nechceme být přímo online součástí, můžeme si je pustit dodatečně, až budeme mít náladu a chuť my sami.